Hlavní vize projektu
Zvýšit povědomí zákazníků o udržitelném chovu sladkovodních ryb v rybnících. Poukazujeme při tom na jeho výhody ve srovnání s chovem jiných hospodářských zvířat. Důraz je kladen na lokální původ a kvalitu surovin. Cílem je podnítit zájem spotřebitelů o domácí sladkovodní ryby.
O Certifikaci
Dlouhodobou snahou Rybářského sdružení ČR je prosazovat šetrný způsob hospodaření v krajině. Proto jsme ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a společností Albert ČR vytvořili novou certifikaci Udržitelný chov ryb UCHR (zkratka).
Tato certifikace nám pomůže zachovat vysoké standardy chovu ryb v České republice a případně je rozšířit.
UCHR pokrývá všechny oblasti vedoucí k udržitelnému systému chovu.
Certifikace Udržitelný chov ryb (UCHR) vzešla ze vzájemné spolupráce mezi Mendelovou univerzitou v Brně, společností Albert ČR a Rybářským sdružením ČR.
Bylo vypracováno desatero zásad slučujících se s myšlenkou udržitelného chovu ryb v tuzemských rybnících. Na řádné plnění těchto zásad ze strany chovatelů bude dohlížet Mendelova univerzita v Brně na základě každoročního auditu.
Při úspěšném splnění podmínek je chovu uděleno osvědčení (certifikát). Ryby a rybí výrobky pocházející z certifikovaných chovů pak mohou být nabízeny pod ochrannou známkou Udržitelného chovu ryb (UCHR).
Desatero zásad
-
Uzavřený systém chovu a nákup plůdku a násadového materiálu z jiných zdrojů
Rybářský podnik provozuje chov kapra obecného v tzv. uzavřeném systému chovu (disponuje vlastním generačním hejnem). Produkce plůdku a jeho následný odchov až po tržní rybu tak pochází z vlastních zdrojů. U této zásady nejsou opomenuti i chovatelé, kteří nemohou z různých důvodů uzavřený systém chovu dodržet. Za určitých podmínek mohou tito chovatelé nahradit chovný materiál nákupem z externích zdrojů, výlučně pocházejících z České republiky.
-
Eliminace nežádoucích druhů ryb
Rybářský podnik oznamuje a detekuje výskyt nežádoucích druhů ryb (střevlička východní) v rybnících a proaktivně zamezuje v jejich šíření dle metodiky MENDELU.
-
Maximální výše rybí osádky
Rybářský podnik dodržuje maximální stanovené výše rybích obsádek dle metodiky MENDELU.
-
Přikrmování ryb
Rybářský podnik dodržuje zásady přikrmování ryb vycházející z metodiky MENDELU. Při udržitelném chovu ryb v rybnících je základem přírůstku přirozená potrava (zooplankton), která je hlavním zdrojem kvalitních plnohodnotných bílkovin. Pro pokrytí energetické potřeby rybího organismu se proto využívá přikrmování pomocí sacharidových krmiv (obiloviny, nejčastěji pšenice, obilné šroty, atd.). Tato krmiva pokrývají energetickou potřebu organismu ryb a přirozená potrava je pak efektivněji využita k růstu ryb. Poměr přírůstku z přirozené potravy by měl činit minimálně 50 % z celkového přírůstku ryb.
-
Manipulace, přeprava a welfare
Rybářský podnik dodržuje zásady welfare, tj. souhrn podmínek pro ochranu zvířat a šetrné zacházení s nimi.
-
Použití medikovaných krmiv a léčebných přípravků
Rybářský podnik používá medikovaná krmiva a léčebné přípravky výjimečně a jen v odůvodněných případech. Při jejich aplikaci je povinen řídit se pokyny příslušného veterinárního lékaře včetně dodržování stanovené ochranné lhůty.
-
Hnojení rybníků
Rybářský podnik dodržuje zásady hnojení rybníků vycházející z metodiky MENDELU. Organickými hnojivy rybáři zabezpečují přísun uhlíku a dalších živin do rybničního ekosystému v přiměřených dávkách a odpovídající roční době. Většinou se tak děje v jarním období pro růstu a rozvoje řas a sinic, které slouží jako potrava drobných vodním bezobratlým organismům (přirozená potrava ryb).
-
Vápnění rybníků
Rybářský podnik dodržuje zásady vápnění rybníků vycházející z metodiky MENDELU. Vápnění rybniční plochy se provádí z důvodu dezinfekce rybníka a prevence onemocnění (zoohygiena), ale i pro zrychlení koloběhu látek ve vodě a dodání vápníku jako důležité živiny. Vápněním se rovněž mimo jiné upravuje chemismus vody, zamezuje se kolísání pH, zlepšují se fyzikálně-chemické vlastnosti dna, zvyšuje alkalita (snižuje kyselost vody) a urychluje se uvolňování živin ze dna.
-
Péče o rybniční plochu a břehové porosty
Rybářský podnik dodržuje zásady péče o rybniční plochu a břehové porosty vycházející z metodiky MENDELU. Konkrétně dbá na pravidelnou údržbu rybniční sítě stok, hrází rybníka nebo je proaktivní v hledání možností pro odbahňování (alespoň lovišť).
-
Mimoprodukční funkce rybníků
Rybářský podnik dbá na dodržování vodohospodářských a celospolečenských funkcí rybníků dle metodiky MENDELU. Základní definice charakterizuje rybník jako uměle vybudovanou vypustitelnou vodní nádrž, sloužící k chovu ryb. Kromě rybochovné funkce však existence rybníka jako takového přináší i řadu dalších neméně důležitých vodohospodářských, ekologických, klimatických, rekreačních nebo krajinotvorných funkcí. Rybářský podnik se zaměřuje také na zvelebování okolí rybníků informačními tabulemi, které představují historii a celospolečenský význam chovu ryb v dané lokalitě.
Výběrem ryb z udržitelných chovů pomáháme zachovat budoucnost rybí populace. Pro zákazníky je tato značka zárukou udržitelného chovu ryb, původu a jejich kvality.
Certifikace je postup, při kterém je potvrzena shoda uvedených specifických vlastností a požadavků a bývá prováděna pověřeným certifikačním orgánem. Při úspěšném splnění podmínek je chovu uděleno osvědčení (certifikát), který může být za určitých podmínek doplněný tímto označením na koncovém výrobku.
Zajímavosti
ČR je největším producentem kapra v EU.
Spotřeba sladkovodních ryb je v ČR nejnižší v EU.
Máme 24 tisíc rybníků a vodních nádrží s celkovou plochou 52 tisíc ha.
Rybníkářství a chov sladkovodních ryb má v naší zemi bohatou historii a téměř tisíciletou tradici.
Naši předkové svým umem a úsilím přetvořili mnohdy neúrodnou krajinu a vytvořili tak z naší země evropskou rybníkářskou velmoc.
Produkce skleníkových plynů při výrobě 1 kg rybího masa je v průměru 4 x nižší v porovnání s produkcí drůbeže či skotu.
Z pohledu čistoty potravin a potravinové bezpečnosti reprezentuje rybníkářství jeden z potenciálně nejekologičtějších způsobů výroby potravin v celé Evropě.
Rybníky, primárně budované pro chov ryb, navíc poskytují celou řadu tzv. ekosystémových služeb.
Znečištění dusíkem fosforem z rybničního hospodaření je v průměru 5 x nižší než rostlinná výroba.
Roční rybniční produkce ve střední Evropě činí obvykle 0,5–1 t/ha, což je výrazně nižší než v Asii, kde např. v Indii dosahuje až 10–11 tun/ha ročně.